Šikana byla, je a bude

ŠIKANA má blízkého spojence v MANIPULACI.

Paradoxně s rozvojem znalostí a technologií se jim oběma daří. Mají mnoho podob, možností i názvů. Varianty šikany a manipulace jsou různé, stejně jako metody.

Pokud hovoříme o šikaně a manipulaci setkáváme se s pojmy, jako je:

• kyberšikana
• kybergrooming
• komunikační šikana
• stalking, mobbing
• bossing
• staffing
• trollování
• mediální manipulace
• post-truth
• alternativní fakta
• a další…

Šikana a manipulace jsou jednoduše neférové způsoby jednání, většinou vůči jedinci, který se neumí nebo nemůže bránit. Cílem agresora/manipulátora je osobní prospěch na úkor toho druhého.

Děti se setkávají se šikanou na základních školách. Téměř každé druhé dítě v České republice poznalo kyberšikanu. Dospívající děti jsou ve své „nestabilní životní situaci“ konfrontovány s ideály, kterých by měly dosáhnout. Nároky jsou kladeny na vzhled, vzdělání, vztahy a mnoho dalšího. K tomu všemu reklamy lifestylingových médií manipulují a mění pohled mladého člověka na reálný svět.

V dospělosti se setkáváme se šikanou na pracovišti. V České republice má podle statistik zkušenosti se šikanou asi 27% zaměstnanců. Mezi patologické pracovní vztahy patří Bossing, Mobbing, Staffing. Další formy šikany mohou být také diskriminace, nerovné zacházení atd.

Mimo pracoviště jsme denně vystavování mediální manipulaci, desinformacím, které gradují především v souvislosti s politickými kampaněmi, světovými událostmi, obchodními zájmy a podobně.

A jak se v tom vyznat?

Kdy jsme šikanováni, a kdy jde o oprávněný požadavek druhé strany? Kdy jde o realitu, a kdy o desinformaci?

Je to nekonečná a náročná cesta, která kromě „zdravého selského rozumu“ vyžaduje osvětu, vzdělávání i pomoc odborníků. U dětí je třeba začít prevencí, sociální a mediální výchovou ukázat, co je správné a reálné a co ne, a kde si správnost a realitu mohou ověřit.

V dospělosti je přístup podobný – porozumět, rozeznat, předvídat.

A ve stáří? Tak to už asi záleží na nás a na našem přístupu k životu. Zda budeme mít pocit, že jsme celý život protrpěli a žili v bludu anebo, že to (i přes to) stálo za to!

 Marcela Mayerová